Nabídka:
Počasí:Počítadlo:Odkazy: |
Duo discus 7,4m:
(20.6.2010) Stavím maketu větroně Duo discus o rozpětí 7,4m. Je to již druhý exemplář. Výrobní postup je již můj osvědčený, trup plaňkováním ze styroduru a křídla polystyren + sklo + dýha + oracover. Používám zelený vroubkovaný XPS tloušťky 20 mm, ale lze použít i jakýkoliv růžový, modrý či jiný. Základ je vytisknout si plánek v měřítku 1:1, a to bokorys a půdorys. Dále řezy trupu, například na 2metrový trup po cca 10 cm. Stačí přibližně 30 cm za odtokovou hranu centroplánu. Tyto řezy je třeba kolem osy ubrat o půl tloušťky materiálu na každou stranu od osy, tedy o 10 mm a po oválném venkovním tvaru o celou tloušťku, tedy o 20 mm. Pro jednu přepážku vyřežu vždy jen půl tvaru a odporovou pilou materiál rozřežu na poloviční tloušťku, čímž mi vzniknou dvě stejné poloviny, tedy celá přepážka. Položím plán bokorysu na materiál a orýsuji obvodový tvar a osy přepážek na podklad. To samé udělám i s půdorysem, ale kolem podélné osy uberu na každou stranu 10 mm. Po vyřezání přilepím tyto dvě půdorysné části na svislé žebro do místa podélné osy. K lepení používám Soudal 66A. K této sestavě začnu nalepovat na rysky přepážky a kontroluji přesnost zúhlování a slícování. Po vytvrzení lepidla hrotem pájky odporově vyřežu vylehčovací otvory, nejen kvůli snížení hmotnosti, ale i pro pozdější snadnější odstranění pomocné konstrukce z vnitřku trupu. Můžu se pustit do plaňkování. Systém je stejný, jako klasický za použití balzy, ale balza je nahrazena materiálem XPS. Z plotny tl. 20 mm nařežu ostrým lámacím nožem podle duralového pásku plechu hranoly 10x20 mm a délky plotny, tedy asi 1200 mm. Nalepím hranoly na přepážky a za první a poslední přesahy uříznu. Do přídě vlepím hranol z polystyrenu, pro snadnější dosažení zakulaceného tvaru. Za centroplánem směrem ke kýlovce nalepím také polystyren, jen v místě podélné osy trupu vyřežu odporovou pilou drážku pro budoucí kabeláž. Vše pečlivě vybrousím napřed nahrubo smirkem zrnitosti 40 nalepeným na prkénku z lamina a pak jemnějším, např. 80 až 160. V místě náběžné a odtokové části centroplánových žeber prostrčím napříč trupem svařovací drát o průměru 2mm a délce podle půdorysu v plánu. Tyto dráty mi po zalepení zajistí přesnou polohu centroplánu, bez nebezpečí omačkání hran žebra. Podle šablon vyřežu odporovým drátem z polystyrenu kýlovku, kterou spasuji s trupem a následně k němu přilepím. Nyní lze tvar nahrubo vytmelit. Používám bílý šlehaný, vodou ředitelný tmel, na sádrokarton, One Time, nebo podobný. Po vyschnutí a vytvrzení tmelu jemně přebrousím a zkontroluji souosost a tvarovou přesnost. Případné nedostatky lze ještě odstranit. Pro laminaci používám skelnou tkaninu Havel aeroglas 80 g/m² a kepr 163 g/m². Laminovací pryskyřici Havel L285 + tvrdidlo 50 min. Dále molitanový váleček, plastovou vaničku, štětec a pro vyztužení a zesílení lemu trupu v místě kabiny uhlíkový roving netříděný. Nejprve nanesu válečkem epoxid na trup, pak položím pruh tkaniny 80 g/m² o šíři přibližně 200 mm. Na povrch ji přiválečkuji tak, aby tkanina byla co nejvíce rovná a vypnutá. Na celý trup položím dvě vrstvy. Po zavadnutí položím opět dvě vrstvy, ale kepru 163 g/m² a nechám do dalšího dne vytvrdnout. Následuje broušení a tmelení největších nerovností, opět smirkem o zrnitosti 40. Používám černý na červeném plátně. Nový smirek „bere“ i při ručním broušení daleko lépe, než x-krát použitý smirek na elektrickém nářadí. Tmelím běžně dostupným karosářským dvousložkovým tmelem. Pro hrubé nerovnosti se skelným plnivem, na jemnější tmel plnicí, naposled pak jemný. Opět brousím smirkem 80. Na takto upravený povrch položím opět tkaninu 80 g/m² ve dvou vrstvách, ale již s minimem pryskyřice. Pak opět tmelím jemným tmelem a brousím až do konečného tvaru. Pak celý povrch nastříkám plnicím tmelem a po zaschnutí a vytvrzení opět brousím, ale již pod vodou smirkem zrnitosti 360 až 600. Oddělím pohyblivou část SOP, přelaminuji, vyztužím uhlíkovým rovingem a dopasuji dosedací plochy. Taktéž lože pro VOP je nutné vyztužit, osadit matice, zalaminovat, vytmelit a vybrousit do hladka. Podle plánku orýsuji tvar kabiny na trup a oddělím ji plátkem z pilky na železo. Tato kabina bude po dokončení sloužit jako kopyto na lisování kabiny. Na obnažený styrodur trupu nanesu vrstvu prosyceného rovingu v tloušťce cca 2 mm. Tím velmi vzroste tuhost rámu trupu. Protože uvnitř trupu zůstal zbytek konstrukce, je nutné ji zcela odstranit i s přepážkami. Dále zabrousit vnitřní tvar do hladka až na plaňky a na stejnou tloušťku lemu v místě kabiny. Zalepím centroplánový domeček pro trámce křídel a celý tento vnitřní povrch přelaminuji 2x tkaninou 80 g/m² a pak 1x 163 g/m² až k plochám z polystyrenu. Vznikne tak velice tuhý a přitom lehký sendvič, který navíc má velice dobrou schopnost pohlcovat rázy při hrubším přistání, o které není při létání na svahu nouze. Vše vybrousím a začistím. Na trupu pak ještě vytvořím ze smrkových lišt, nebo z přířezů XPS dosedací lem kabiny. Opět laminuji, tmelím a brousím, až je tvar tak, jak má být. Poslední povrchovou operací je lakování. Na povrch trupu vybroušený pod vodou smirkem zrnitosti 600 nanesu bílý nitroemail, používám spreje Dupli Color Prima. Po dvou vrstvách opět brousím pod vodou. Nakonec celý trup nastříkám pistolí čirým dvousložkovým autolakem. Co se týká průhledné kabiny, tak hodně mi pomohl Jirka Chvátal, pozval mě totiž na aerovleky do Holešova. Tam byl i Radim Horký(H-model), který mi dovezl použitelný výlisek kabiny na 8m Duodiscuse. Kopyto kabiny jsem si vyrobil, ale vyrobit ještě výlisek 90cm dlouhý už se mi teda nechtělo. Rámeček je celouhlíkový, vylaminovaný přímo do separovaného dosedacího lemu kabiny na trupu. Křídla jsou vyřezána odporem z polystyrenu, poté spasována centroplánová žebra a vyrobeny drážky pro nosník. Soudalem 66A zalepena žebra s trámci a pouzdra pro trámec ucha. Nosník je celouhlíkový i se stojinou, vložený napřed zespod a po zavadnutí i seshora. Druhý den po dokonalém vytvrdnutí natažena kabeláž pro serva a zavakuováno do dýhy se skelnou tkaninou Aeroglas 80g/m2 i s panty z odtrhové tkaniny. Po dvou dnech jsem oddělil jsem křidélka a klapky a rozhýbal na pantech. Podvozek je jak jinak opět můj vlastní. Bočnice a výklopné rameno kola tvoří dural tl. 4mm. Kolo má průměr 150mm. Vše svrtáno spolu pro vyšší přesnost. Hranol je nejprve vytočen na soustruhu a poté ručně dopilován. Vše chodí hladce a přesně. Ke trupu je uchycen 4x šroubem M6. Mám již osazena všechna serva, chybí jen osadit vlečný háček a olověnou zátěž. No a pak hurá du luftu! :-D (16.4.2011) Zhotovil jsem nápisy Duo discus u kabiny a z boků trupu a na kýlovce. Použil jsem tmavě šedou reklamní samolepící folii. Vše stříháno ručně! :-) (23.4.2011) V kýlovce a přídi trupu jsou pomocná kolečka. Ovšem při přistání se na kolečka nalepí tráva, nebo hlína a jde to všechno dovnitř. Proto jsem vyrobil ochranné blatníky a vlepil na místo. (27.4.2011) Tak podvozek už se hýbe, osadil jsem drobečka servo s tahem 33Kg/cm. Viz Video. (30.4.2011) Pustil jsem se do odlévání olověné zátěže do špice trupu. Původně mela být ve tvaru vnitřku trupu, s průchodem pro táhlo vlečného háčku, ale nechtělo se mi hrát se sádrovými odlitky. Olovo jsem nakonec odlil ve tvaru cihliček do písku. Váha zátěže je 1810g. (15.5.2011) Konečně jsou brzdící štíty funkční, ale bylo nutno vyrobit nějakou rozvodnou desku pro kabeláž k servům a přijímači. Samosebou jsou dva okruhy samostatně napájené. Jeden je Pro přijímač, kde z desky jsou vyvedeny jen kabely signálů a druhý je z desky kabely na 9-pin konektory do křídel. (19.6.2011) Odhodlal jsem se k záletu mého 7,4m drobečka na západním svahu v Petřkovicích, ale bohužel i přes veliké ůsilí nevzlétl. Éro se jen rozjelo z kopce, ale na vzlet to bylo málo. Pokus proběhl gravitačním startem po vlastním kolečku a na gumě. Ovšem guma byla slabá a tráva dost brzdila. Chtělo by to plácek poséct. No nic se neděje, pořeším gumu a jde se na další pokus.
Videa podvozku a štítů:
Videa letu, pilot Radek Helmer:
 |
